27 manipulativních technik

Asi před rokem jsem četla zajímavou knihu od Andrease Edmüllera a Thomase Wilhelma 27 manipulativních technik – Jak účinně manipulovat a ještě účinněji se bránit.  Nabyté vědomosti jsem využila ve svém tehdejším zaměstnání. Postupně jsem si uvědomovala, že principy popisované v knize se hodí i na církevní prostředí, které rovněž není manipulace ušetřeno. Může se jednat o manipulaci vědomou nebo nevědomou. Jev manipulace je zřejmý zejména na internetových diskusích, ale objevuje se i v hovorech z očí do očí.

Osobně si myslím, že je důležité poznat, když s vámi někdo manipuluje, protože se pak dokážete účinně bránit. A důležité je i to, abychom my sami nemanipulovali se svým protějškem v diskusi, jak internetové, tak osobní. Kniha mimo jiné upozorňuje na to, že MANIPULÁTOŘI KNIHU ZNAJÍ.

První kapitola obecně popisuje, co je manipulace a jak na ni reagovat. Druhá kapitola mluví o manipulativních strategiích, třetí se věnuje obraně před manipulací. Čtvrtá kapitola upozorňuje na argumentační triky a scestné argumenty. Za zvláště přínosnou považuji druhou část knihy, kde si od páté kapitoly po třináctou může čtenář na příkladech trénovat rozpoznání a odvrácení manipulace. Toto dílo vřele doporučuji k přečtení.

Možná patříte mezi čtenáře, kteří si myslí, že s nimi nikdo nemanipuluje a ani vy sami s nikým nemanipulujete; možná máte pravdu. Když jsem však četla knihu já, tak mě překvapil četný výčet manipulačních technik, o kterých by si člověk snad ani neřekl, že je to manipulace. Začala jsem vzpomínat, v jaké situaci jsem to slyšela a došlo mi pár souvislostí. Není nutné hned odsoudit člověka, který se manipulace dopouští, protože ani on si nemusí uvědomovat, co dělá. Avšak někdy dochází k cílené manipulaci a čím více lidí se bude umět bránit, tím méně budou mít manipulátoři prostor jak v osobním životě, tak v církvi. Já si díky této knize dávám pozor na  následující slovní obraty a pokusila jsem se je „přeložit“ do duchovní roviny. Výčet těchto obratů není celý, vybrala jsem ty nejčastější, se kterými se setkávám. Zde jsou:

„Jsem přesvědčen, že 90 % členů se mnou bude souhlasit.“ Ano? Podle čeho mluvčí přišel na toto konkrétní číslo? Na jakém konkrétním výzkumu se toto tvrzení zakládá?

„Dokonce i Pepa podpořil můj postoj.“  Zřejmě i Pepa má jasný názor, ovšem o důvodech zmíněného postoje to nevypovídá nic.

„Nemyslím si to jen já, tento názor podporuje spousta dalších.“ O jaké lidi se konkrétně jedná? A ani kdyby to byla pravda, neznamená to, že je tento názor správný.

„Nikdo se zdravým rozumem si nemůže myslet, že je (dosaď si jméno, organizaci) normální.“ Mluvčí by byl překvapen, kolik jeho inteligentních kamarádů nemá rozum :o)

„Odjakživa jsem věřil jako průkopníci, tak to teď nebudu měnit.“ Zatím to tak bylo, ale proč by to nemohlo být jinak?“ Znamená to, že když je něco odjakživa, tak je to automaticky správně?

„Odpovědi na námitky kritiků církevního učení už dlouho někde visí a už se na ně odpovídalo.“ Zřejmě ani tyto odpovědi, dlouho někde vyvěšené, neuspokojují kritické myšlení členů.

Mým přáním je, aby každý člověk znal obranu před manipulací a tím zároveň eliminoval přítomnost manipulátorů ve svém životě, ve sboru, v církvi. Zároveň si přeji, abychom my věřící manipulaci nepoužívali, abychom dosáhli svého, byť třeba i dobrého cíle.

Lída Rohalová