Čas se krátí…

Vážení čtenáři, také si uvědomujete, jak rychle se čas krátí? Čas našeho života neúprosně ubíhá a jednou se dobere svého konce. I když je to na jednu stranu dobrá zpráva, protože pak budeme s Pánem Ježíšem navždy (teď neřeším dogmatickou otázku stavu po smrti), na druhou stranu i čas na této zemi je darovaný a záleží na nás, co s ním uděláme.

Před nedávnem jsme se narodili, předevčírem nám bylo 20 let, včera 30 a dnes třeba 40. Lidé mi říkají, že budou mít čas, až budou v důchodu. Zatím jim zůstává skryto, že důchodci mají nejmíň času :o). V důchodu pak už člověk často řeší zdravotní problémy a na nějaké aktivity už nemusí být člověk v akceschopném stavu. Pokud je vám kolem 40, za 25 let půjdete možná do důchodu (kdo ví, zda se to ještě několikrát nezmění). Samozřejmě záleží, zda se toho dožijeme při všech stresech, které náš život obnáší.

Přemýšleli jste, co se zbývajícím časem, který zde ještě máte? Někdo může říci, že je na to ještě brzo, a jiný se nad tím může zamyslet. Myslím, že lidé chtějí od života trochu víc, než jen trávit čas v práci od nevidím do nevidím, zahájit druhou směnu doma, stresovat se u televize, co zas další den bude, v lepším případě pak ještě na chvilku otevřít Bibli. Pokud jsme z tohoto kolotoče unavení, nezbývá nic jiného, než něco ZMĚNIT. Každý z nás ví, co je třeba změnit, to mu nikdo nemusí říkat. Stačí poslouchat svou intuici, která je též Božím darem. Zde pouze zmiňuji, že čas se krátí a uvědomění si tohoto faktu může být zásadní pro náš život jak z duchovního, tak i z civilního hlediska.

Ještě je čas mít čas na to, co je pro vás důležité.

K odvaze žít svůj vlastní život nám dopomáhej Bůh.

Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník.

Lucius Annaeus Seneca